Membrány
Je to věda! Ale vlastně ne až taková. Nemusíme totiž znát úplně každou fyzikální a chemickou reakci, abychom pochopili, jak která membrána funguje a jaké jsou výhody jednotlivých membrán. Nebo která membrána je vhodná pro kterou aktivitu ;) Není totiž jednoznačně nejlepší membrána pro všechny, ale každá má své výhody i nevýhody.
jen základní dva typy membrány!
Máme dva základní typy membrány. A to porézní a neporézní. Hlavní rozdíl je konstrukce - ta způsobuje různý způsob fungování. Ale nejprve k základní funkci membrány. Ta je totiž u všech membrán stejná. A to: nepropouštět kapalinu dovnitř a zároveň propouštět vodu zevnitř ven - samozřejmě za určitých podmínek a určitým způsobem. Jaká je tedy konstrukce jednotlivých membrán a jak fungují?porézní membrána
Představte si cedník na těstoviny - to je membrána. Zároveň dírky v cedníku jsou dost malé, aby nám přes něj neprošly těstoviny (voda v kapalném stavu). Současně jsou dírky dostatečně velké, aby přes ně protekla voda (to je pot v podobě páry). A přesně tak to v základu je. Membrána má v sobě póry (dírky), které jsou tak malé, že se přes ně nedostane molekula vody v kapalném stavu. Současně jsou ale póry v membráně dostatečně velké na to, aby se přes ně dostala pára - tedy pot v plynném stavu. Záleží jen na velikosti a množství pórů. Čím více a větší póry budou, tím bude rychleji odvádět pot, ale současně bude více "promokavá".
neporézní membrána
Tady to bude trošku složitější. Základ ale je, že membrána nemá žádné póry (dírky). Představte si třeba hubku na nádobí, která umí vsakovat vodu jen z jedné strany. A tak v podstatě funguje neporézní membrána. Z vnější strany nepropustí vodu. A z vnitřní strany absorbuje molekuly vody a ty přes ní projdou ven. Výhodou neporézní membrány je strečovost. Nevýhodou je, že z pravidla mívají horší paropropustnost - neříkám, že vždy špatnou. Zkrátka je logické, že když je v něčem díra, tak se přes to bude lépe dýchat. Třeba jako igelitka na hlavě - taky se vám přes ní bude dařit dýchat až ve chvíli, kdy v ní bude díra. Záleží však na konkrétním modelu membrány, protože i neporézní membrány mají skvělé paropropustnosti/prodyšnosti.
parametry
Máme několik základních parametrů, které bychom měli sledovat u membrány. Není jich mnoho a ne vždy potřebujeme vše nejlepší. Většinou bude jeden parametr na úkor jiného. Například vyšší nepromokavost (vodní sloupec) půjde na úkor prodyšnosti. Které jsou základní parametry? Prodyšnost, vodní sloupec, laminace, strečovost.prodyšnost
V dnešní době si dovolím tvrdit, že je to důležitější, než samotná nepromokavost. Není totiž problém sehnat bundu s vysokým vodním sloupcem, ale je problém získat bundu s vysokou prodyšností. Prodyšnost, neboli paropropustnost, je schopnost dostat tekutinu v podobě páry pryč od těla. To znamená, že nebudete mít pod bundou mokro, ale pot bude putovat postupně pryč.
vodní sloupec
Lidé mají občas mylnou představu, že vodní sloupec určuje "jak dlouho vydrží" bunda nepromoknout. Tedy například, že je to bunda na 2 hodinový déšť. Pravdou ale je, že je to hodnota tlaku. Vodní sloupec je běžná fyzikální veličina, která určuje "jak moc velký tlak vody materiál snese". Proč je to v této jednotce? Protože na bundu nepůsobí jen voda. Tlak na bundu vytváří i batoh nebo prsní úvazek. Zkrátka cokoli přijde do kontaktu s bundou. Nebo jen tření rukávů o boky. Stejně tak například u kalhot působíme na koleno vyšším tlakem ve chvíli, kdy zaklekneme (třeba při zavazování tkaničky). Takže pokud budete chodit na lehko, stačí vám nižší vodní sloupec.
laminace
Je to vlastně o tom, kolik vrstev má materiál. Máme vnitřní materiál, membránu a vnější materiál. A tyto tři materiály jsou na sobě nalaminované (tedy něco jako slepené). Vnitřní materiál chrání membránu před poškozením z vnitřní strany - ať už mechanickým nebo chemickým). Samotná membrána plní funkci nepromokavosti a současně prodyšnosti. A vnější materiál chrání membránu před vnějšími vlivy (prodření, UV, vítr, ostré předměty) a je mnohdy chemicky ošetřen pro lepší fungováni membrány. Máme tři druhy laminace a to:
3-vrstvá laminace
Vnitřní materiál je pevná látka, která je mnohdy i příjemná na dotek. Následuje membrána a ta je z vnější strany krytá vnějším materiálem.
2,5-vrstvá membrána
Rozdíl je v tom, že z vnitřní strany nemáme pevnou látku, ale nástřik. ten je levnější na výrobu a současně lehčí. Samozřejmě chrání membránu, ale životnost "nástřiku" je nižší. Zde záleží na výrobci a každý má jinou životnost. Někdo 2 roky a jiný 10 let.
2-vrstvá membrána
Tady asi už tušíte, v čem bude hlavní rozdíl. Membrána nemá z vnitřní strany žádné nalaminované krytí. Tento typ membrány se používá u zateplovacích bund. Nemají tedy membránu nalaminovanou napřímo, ale vnitřní stranu bundy kryje izolace zateplovačky (peří, vlna, syntetika). Samotná bunda má i vnitřní materiál. Takže aby nebyla zbytečná laminace navíc, ušetřilo se na ceně i hmotnosti, je použita 2-vrstvá laminace, která lépe dýchá.
strečovost
Porézní membrány není dobré mít strečové. Proč? Protože póry byste natahovali (zvětšovali) a tím se přes ně dostala vlhkost. Ne vždy je však potřeba mít strečovou membránu. Respektive málokdy je zapotřebí. ale jsou disciplíny, kde právě strečovou membránu oceníme. Jen se zamyslete, jestli ji potřebujete.